ἀρχιθύτης

Greek (Liddell-Scott)

ἀρχιθύτης: [ῠ], -ου, ὁ, ὁ πρῶτος τῶν θυτῶν, Συλλ. Ἐπιγρ. 8756, 8761.

Spanish (DGE)

-ου, ὁ el que dirige el sacrificio prob. poét. por arzobispo, IEphesos 1356 (crist.).