δμήτειρα

Revision as of 14:55, 6 October 2022 by Spiros (talk | contribs) (CSV import)

German (Pape)

[Seite 650] ἡ, Bezwingerin, entstanden aus δμητέρια, fem. von δμητήρ; Homer einmal, Iliad. 14, 259 εἰ μὴ νὺξ δμήτειρα θεῶν ἐσάωσε καὶ ἀνδρῶν, nach Scholl. Didym. Zenodot u. Aristophanes μήτειρα, Porphyrius Scholl. Iliad 8, 1 p. 216 a 45 εἰ μὴ νὺξ δὴ μήτηρ τε θεῶν ἐσάωσε καὶ ἀνδρῶν.

French (Bailly abrégé)

ας;
adj. f.
qui dompte, qui maîtrise.
Étymologie: δαμάω.

English (Autenrieth)

(δάμνημι): subduer; νύξ, Il. 14.259†.

Russian (Dvoretsky)

δμήτειρα:укротительница, победительница (νὺξ δ. θεῶν Hom.).

Spanish (DGE)

-ας, ἡ
• Alolema(s): δᾰμάτειρα [-ᾰ-] Call.Fr.267, AP 11.403 (Luc.)
epít. de diosas o personif. fem. domadora c. gen. Νὺξ δ. θεῶν ... καὶ ἀνδρῶν Il.14.259, Nonn.D.35.277, δ. λιμοῦ prob. de una diosa, Call.l.c.
fig. de la enfermedad de la gota θεά, μούνη πλούτου δαμάτειρα AP l.c., χοὸς δ. = domadora del (humano) polvo de la preocupación por el infierno, Gr.Naz.M.37.1380.